Sochařský park sv. Gotharda v Hořicích
Sochařský park U sv. Gotharda v Hořicích je pozoruhodně obsáhlou sbírkou pískovcových plastik sochařů z Čech, zbytku Evropy i Asie a Ameriky. Společně s novějším Sochařským parkem U svatého Josefa obsahuje unikátní průřez světovým sochařstvím od roku 1966 až do současnosti.
Hořice a sochařství
Hořice jsou s těžbou a zpracováním pískovce spjaty od nepaměti, záznamy o těžbě kamene sahají až do roku 1661. Po postavení železnice cca o 200 let později, došlo k velkému rozvoji pískovcových lomů, tehdy jich bylo v místním kraji činných více než 80. V současné době se pískovec těží již jen v jednom jediném lomu, a to nad Podhorním Újezdem. Kraj je ale s pískovcem tak úzce spjatý, že historii těžby a zpracování kamene vidíte takřka na každém kroku.
Přímo v Hořicích byla ke konci 19.st. zřízena odborná sochařská a kamenická škola, na které se vyučilo mnoho známých sochařů, např. Jan Štursa, Quido Kocián, Ladislav Šaloun či Josef Wagner. Hořický pískovec můžete nalézt na mnoha významných budovách, například na chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře, chrámu sv. Víta, Národním muzeu či Národním divadle.
Sochařské sympozium a vznik sochařského parku
V roce 1964 slavila Umělecko-průmyslová škola kamenická a sochařská v Hořicích 80. výročí svého založení. Zároveň jí však hrozil zánik a přestěhování do Jihlavy. Na oslavách ale vznikla myšlenka jak školu zachránit a poukázat na její úzkou vazbu s místní těžbou a zpracováním kamene. Oním nápadem bylo právě Mezinárodní sochařské sympozium.
Již o dva roky později se konal první ročník, který vedl akademický sochař Vladimír Preclík. Na tomto prvním ročníku vzniklo šest soch od českých sochařů (a sochařky) jak z Československa tak ze zahraničí (Německo a Jugoslávie). Sympózium slavilo úspěch a začalo se pořádat každoročně. Sochaři svá díla vytvářeli (a stále vytvářejí) v opuštěném historického lomu Sv. Josefa, kde mají také potřebné zázemí i vybavení.
První sochy v Sochařském parku
Všechny sochy z prvních 4 ročníků jsou umístěny v Sochařském parku u sv. Gotharda, stejně jako sochy z obnoveného sympózia z let 1989 – 2000, které stále vedl Vladimír Preclík.
1. ročník (1966) Autoři a sochy
– Zdena Fibichová (Československo) – Stéla
– Janez Lenassi (Jugoslávie) – Ležící
– Vladimír Preclík (Československo) – Provensálské město
– Michael Schoenholtz (Západní Berlín) – Žena v Metru
– Zdeněk Šimek (Československo) – Hladina
– Ladislav Zívr (Československo) – Kmen, Srostlice
2. ročník (1967) Autoři a sochy
– Jiří Bradáček (Československo) – Plodnost
– Zdena Fibichová (Československo) – Mašle
– Marcello Guasti (Itálie) – Signál
– Ko Murai (Japonsko) – Balíček
– Vladimír Preclík (Československo) – Spící město
– Branko Ružič (Jugoslávie) – Jízda Karla IV.
– Jurij Vasiljev (SSSR) – Obětiště lásky
3. ročník – 1968
– Ivan Avoscan (Francie) – Vnitřní zápas
– Hubert Dalwood (Velká Británie) – Model
– Roland Dinel (Kanada) – Střetnutí
– Miloslav Hájek (Československo) – Hrudník
– Joe Oda (Japonsko) – Socha
– Lorento Sguanci (Itálie) – Vztahy
– Miroslav Vystrčil (Československo) – Socha
4. ročník – 1969
– František Pacík (Československo) – Apollo 11
– Gabrielle Perugini (Itálie) – Světené signály
– Vladimír Preclík (Československo) – Květiny v oknech
– František Štorek (Československo) – Přítelkyně
– Gerard Vincent (Francie) – Torzo
– Šime Vulas (Jugoslávie) – Svinuté plachty
Sochy z dalších ročníků Jednotlivé sochy si můžete před návštěvou parku prohlédnout i na oficiálních stránkách sochařského sympozia, kde jsou seřazeny podle ročníků, lépe se vám pak bude v parku orientovat. V parku U Svatého Gotharda můžete shlédnout celkem 86 soch od více než 70 sochařů z prvních 16 ročníků na celkové ploše 5, 5 ha. Sochy od roku 2002 jsou umisťovány v Sochařském parku Svatého Josefa.
Přerušení a znovuobnovení mezinárodního sochařského sympozia
Bohužel již po čtyřech ročnících mezinárodního sympozia si začala klást Komunistická strana podmínky ohledně účastníků (mohli se účastnit pouze sochaři z komunistických zemí, byly cenzurovány též náměty soch), což organizátoři sympozia odmítli a sympozium bylo na celých 20 let zrušeno. V roce 1989 bylo obnoveno, od roku 2002 jej už ale pořádá občanské sdružení, které bylo za tímto účelem založeno.
Sdružení jednak rozšířilo účast zahraničních sochařů, také založilo nový sochařský park Svatého Josefa a prostorově propojilo stávající sochařský park Svatého Gotharda s místem, kde je sympozium pořádáno, tedy s lomem U Svatého Josefa.
Od roku 2003 vznikla také nová tradice, kdy jsou vždy nové sochy nejprve umístěny v Hradci Králové a po roce přesunuty do Sochařského parku u Svatého Josefa. Pokud tedy budete chtít vidět sochy v chronologickém pořadí, je vhodné se nejprve zastavit v parku U sv. Gotharda I(na svazích Gothardu), následně U sv. Josefa (na louce ve východní části Hořic), U sv. Gotharda II (u cesty do lomu) a poté vyražte do ulic Hradce Králového.
Jak se do Sochařského parku U Sv. Gotharda dostanete
Pokud jste se rozhodli tuto unikátní sbírku soch vidět na vlastní oči, určitě vás potěší, že je přístupná celoročně a zdarma.
Cesta autem: Sochařský park se nachází v Hořicích, z centra Hradce Králového je to asi 25 km, na cestě strávíte tedy slabou půlhodinu. Jeďte po silnici č. 35. V Hořicích sledujte ukazatele, Sochařský park je značen.
Cesta veřejnou dopravou: Pokud cestujete veřejnou dopravou, můžete využít jak vlakového, tak autobusového spojení. Od autobusového nádraží v Hořicích je Sochařský park cca 450 m, tedy asi 5 minut chůze, sledujte červenou turistickou značku či směrovky.
