Dřevěný kostel sv. Mikuláše v Hradci Králové

Kostel je památkově chráněný a aktuálně je ve vlastnictví města Hradec Králové. Pravoslavná církev si jej pronajala a koná zde pravidelně bohoslužby. Původně pocházel ze slovenské obce Habura, poté byl prodán do Malé Polany a následně v roce 1935 zakoupen pro město.

Historie kostela

V roce 1605 byl ve východoslovenské obci Habura u Medzilaborců postaven roubený kostel zasvěcený svatému Michaelu. V roce 1740 byl prodán a přemístěn do nedaleké obce Malá Polana, kde byl v roce 1759 zasvěcen svatému Mikuláši Divotvorci. Kostel patřil řeckokatolické církvi a svému účelu sloužil až do roku 1915, kdy byl během první světové války těžce poškozen. Opraven byl až po vzniku Československa, ale od konce dvacátého století se již nepoužíval, protože v té době byl již postaven kamenný kostel v Malé Polaně.

V roce 1934 byl kostel ve velmi špatném stavu a hrozil jeho zánik. Stavba byla proto nabídnuta ke koupi v Hradci Králové. Zastupitelstvo města Hradce Králové na návrh starosty města Josefa Pilnáčka schválilo koupi kostela za dvanáct tisíc korun československých. Kostel byl v průběhu května a června 1935 rozebrán a po železnici převezen do Hradce Králové.

Již v létě 1935 byl kostel už v novém „domově“, v Jiráskově parku. Po drobných úpravách byl slavnostně otevřen 28. října 1935 jako památník padlým v první světové válce.

Obnova unikátního kostela

Kostel je trojdílná dřevěná stavba krytá šindelem. Nad každou částí stavby se nachází věžička, zakončená dřevěnou kopulí. Interiér tohoto jedinečného kostela je bohatě vyzdoben řadou obrazů svatých, tzv. ikonostasem. Areál kostela je ohrazen původním plotem se šindelovou korunou. Vlevo od kostela se nachází dřevěný kříž se symboly umučení Ježíše Krista. V roce 2017 prošel kostel kompletní rekonstrukcí, takže nyní září novotou. Světlá barva modřínového dřeva však časem vlivem počasí ztmavne, Během pěti let dřevo vlivem počasí zešedne a zhruba za dvacet let by mělo mít dřevo tmavou barvu, na kterou jsou Hradečané zvyklí.

Kostel byl vybaven supermoderním hasicím přístrojem, který ho má chránit i před zničením. Podobné zařízení je jen v několika dřevěných stavbách ve střední Evropě. Jakmile nasávací zařízení, které monitoruje interiér kostela, ucítí na dvou čidlech mírný zápach, začne do objektu proudit speciální plyn, který požár zničí již v jeho počáteční fázi. Trubky a nádrže s plynem jsou důmyslně umístěny pod pláštěm celodřevěné stavby. Zajímavým prvkem, který byl nalezen téměř sto let po přemístění chrámu ze Slovenska, je mlýnský kámen pod posvátným prestolem, oltářem pravoslavné církve, který je symbolem života.

Kostel patří do skupiny slovenských roubených kostelů, z nichž osm nejcennějších bylo zařazeno na seznam UNESCO. Hradecký kostel se na něm neobjevil, protože se nenachází na svém typickém místě. Jeho velkou hodnotu nicméně dokládají nástěnné malby, které byly nalezeny na obvodových zdech po odstranění ikonostasu. Malované trámy zobrazují biblické výjevy, například Poslední večeři Pán, ale ty jsou bohužel neúplné. Na některých z nich jsou patrné cyrilské nápisy psané staroslověnštinou ze 16. století.

První nátěr po opravě proběhl v roce 2019

Jakmile byl kostel zrestaurován, dostalo se mu prvního udržovacího nátěru. To kvůli tomu, aby šindelové střechy a stěny vzácného kostelíka lépe odolaly povětrnostním podmínkám a prodloužila se jejich životnost. Tento ochranný nátěr přišel město na 240 000,- a před ním mu předcházelo kompletní vyčištění kostela od prachu, mechu a spadaného listí.

Jakmile byla rekonstrukce ukončena, řemeslníci vyměnili střechu a opravili podlahy a trámy. Kompletním restaurováním prošla také výzdoba a inventář. Proměnou prošla i ikonostas, což je malovaná stěna, která odděluje chór od oltářní části. A tato oprava stála město 15 000 000,- korun.

Jakmile bylo vše dokonale opraveno a zrestaurování, v kostele proběhla první turistická prohlídka, která se zde udála 29. května.

Otevírací doba

Prohlídky jsou možné pouze ve výjimečných případech. Více informací zjistíte na oficiálních stránkách kostelíku.

Vítejte v Jiráskových sadech

Jiráskovy sady jsou park na místě bývalé městské zeleninové zahrady. V současné době slouží především k rekreaci a odpočinku. Na jeho území se nachází růžový a alpský sad, síť vycházkových cest, altánky a dřevěný kostelík z Malé Polany.

Park vznikl ve druhé polovině 19. století. Jeho název je odvozen od zahrad a sadů, které se zde nacházely a které patřily vojenskému pánu Jiráskovi. Přirozenou hranici založení tvoří spojnice řek Labe a Orlice. V tomto trojúhelníku si našel místo malebný park.

Park má rozlohu přes 5 hektarů. Skládá se ze dvou částí. První je upravená zahrada s květinovými záhony, trávníky a rovnými alejemi, druhou tvoří přírodní háj. V roce 1934 byl do zahrady z Malé Polany přemístěn rozpadající se dřevěný kostelík. Ten byl ale v 16. století velmi poškozen během první světové války, nyní je jednou z atrakcí parku. Nachází se zde také slavná bronzová socha znázorňující soutok Labe a Orlice od Jana Škody z roku 1934
Zahrada je nyní oblíbenou odpočinkovou zónou ve městě. V parku se koná mnoho kulturních akcí jako jsou například promenádní koncerty. Park se nachází na soutoku Labe a Orlice a je vytvořen po vzoru anglických přírodních parků s francouzským nádechem.