10 nejkrásnějších míst, které lze navštívit v Krkonoších

Krkonoše patří k nejkrásnějším českým horám. Nachází se zde mnoho zajímavých lokalit. Které z nich určitě stojí za návštěvu?

Pramen Labe

Pramen Labe se nachází na hřebeni Krkonoš a symbolicky byl upraven pro turistické účely jakožto pramen naší největší řeky.

Nalézá se na česko-polské hranici na Labské louce, ve vzdálenosti necelý kilometr jihozápadně od hory Violík, v katastru města Špindlerův Mlýn, spadá tedy do okresu Trutnov v Královéhradeckém kraje. Z Hradce Králové je vzdálen přibližně 110 km.

Typický pohled, který budete znát z mnoha turistických průvodců, utváří kamenná zíďka s kovovými erby měst, kterými protéká řeka Labe na své téměř 1 200 km dlouhé pouti k Severnímu moři. Od roku 2006 je na místě rovněž instalována dřevořezba nazvaná Alegorie vody.

Stezka korunami stromů (Janské lázně)

Stezka korunami stromů byla vybudována v jednom z hlavních horských center, kterým jsou Janské Lázně. Přímo k této atrakci je možné se dostat autobusem (Janské Lázně, Hofmanova Bouda) nebo autem (z Hradce Králové asi 65 km). Vlakem je možné nejblíže cestovat do Svobody nad Úpou, kde lze přestoupit na autobus.

Celková délka trasy měří včetně podzemní části 1 511 metrů. Samotná vyhlídková věž se pak tyčí do výšky 45 metrů. Turistům zprostředkuje zcela jedinečný zážitek v podobě překrásného výhledu do krajiny Krkonoš. Zpět dolů se můžete poněkud netradičně vydat po tobogánu.

Areál je plně bezbariérový, cestu lze tedy velmi snadno absolvovat nejen s kočárkem, ale i na vozíku. Na stezu je možné se vydat celoročně.

Mumlavský vodopád

Mumlavský vodopád bychom našli v Harrachovské kotlině na řece Mumlavě, ve vzdálenosti přibližně 2 km od Harrachova.

Vodopád je celoročně přístupný a cesta k němu není nijak náročná. Přímo od autobusového nádraží po modré značce kolem lesnické expozice Šindelka vede asfaltová cesta. Z Hradce Králové počítejte vzdálenost přibližně 90 km.

Mumlavský vododopád měří na výšku asi 10 metrů. Vodopád je tvořen vořený stupňovitými žulovými bloky. Jednotlivé vodopády vytvářejí ve skále ze žuly obří kotle, kterým se přezdívá čertova oka.

Název vodopádu pochází z němčiny, konkrétně z výrazu „murmeln“ neboli „mumlat“. Přírodní zajímavost jej získala podle svého charakteristického zvuku. Zajímavé je, že první zmínku o vodopádu máme datovanou až do roku 1804.

Sněžka

Při návštěvě Krkonoš je s nadsázkou téměř povinností vidět nejvyšší českou horu. Tou je s 1603,3 m n. m. Právě Sněžka. Nejvyšším vrcholem na území Česka je Luční hora, jinak ale leží oficiálně nejvyšší vrchol Sněžky na polské straně.

Tato hora se tyčí ve východní části Krkonoš na Hraničním hřebenu a jejím vrcholem prochází česko-polská státní hranice. Z Hradce Králové je vzdálena cca 75 km.

Na Sněžku je možné dostat se jednoduše pěšky, případně pohodlněji nově zrekonstruovanou lanovkou. Na vrcholu pak kromě jedinečného výhledu čeká rotundová kaple sv. Vavřince, která je nejstarší stavbou zde.

Kromě vrcholu Sněžky pak turisté v hojných počtech míří taktéž do jejích útrob, konkrétně do historického dolu Kovárna v Obřím dole, což je údolí rozprostírající se mezi úpatím Sněžky a Pecí pod Sněžkou.

Špindlerův Mlýn

Pokud byste si měli vybrat v zimě alespoň jedno místo, kam se vypravit za zimními sporty, měl by to jednoznačně být Špindlerův Mlýn, který je nejnavštěvovanějším horským sřediskem v Česku. Přezdívá se mu „český Aspen“.

Navzdory nebývalému zájmu vás však obvykle přeplněné svahy čekat nebudou. Dostatek prostoru zajistí skiareály Svatý Petr, Medvědín, Hromovka a Horní Mísečky. Hromovka přináší večerní lyžování, Horní mísečky zase Snowpark.

Ideální podmínky pro zimní sporty zde panují až 5 měsíců v roce, během nichž jsou v provozu lyžařské a běžecké tratě. Sjezdové tratě nabídnou celkem 25 km upravených tras.

Výhodou Špindlerova Mlýna jsou nejen vynikající podmínky, ale i dobrá dostupnost. Z Hradce Králové lze volit trasu přes Jaroměř nebo Hořice. Obnáší to přibližně 83 km, což vám zabere aso hodinu a půl cesty.

Starostův pramen (Janské lázně)

Lázně by nebyly lázněmi, pokud by v nich chyběly léčivé prameny. Tím nejznámějším v už jednou vzpomenutých Janských lázních je jednoznačně Starostův pramen.

Pramen je velmi vydatný a studený, hodnocen bývá taktéž jako chuťově velmi dobrý, oficiálně však voda nyní ke konzumaci vhodná není.

Podívat se k němu můžete, když dojdete do Rudolfova údolí u Janských Lázní při cestě od dětské léčebny Vesna na Hoffmannovu boudu. Ne vždy jste tu ale pramen mohli skutečně vidět. Ve druhé polovině 20. století byl přívod vody dočasně ztracen při budování silničky Rudolfovým údolím. Znovuzachycení se podařilo v roce 1992.

Osazena do tohoto místa byla cenná kamenná kašna s kovovým chrličem ve tvaru dračí hlavy a původním připsáním starostovi města Ernstu Exnerovi. Ten nechal pramen vybudovat kolem roku 1929,

Augustiniánský klášter (Vrchlabí)

Krkonoše nabízejí možnost trávení volného času jednoznačně i pro milovníky historie a památek. Jednou z nich je augustiniánský klášter ve Vrchlabí.

Podle dostupných pramenů založil klášter dědic zdejšího panství, hrabě Maxmilián František Felix z Morzinu, a to již roku 1705. Zadal jej dvornímu architektovi a staviteli Matyáši Auerovi z Rakouska. Ten stavbu navrhl a zároveň realizoval. Projekt dokončil v roce 1725.

Dnes má komplex barokních budov status kulturní památky. Oficiálně budova slouží jakožto sídlo Krkonošského muzea. Klášterní kostel sv. Augustina pak dnes bývá využíván především jako prostor pro pořádání kulturních akcí, jako jsou koncerty.

Tvrz Stachelberg

V Krkonoších lze najít kromě historických pamětihodností i některé technické zajímavosti. Mezi takové unikáty patří i Stachelberg.

Dělostřelecká tvrz Stachelberg byla vybudována v letech 1937 a 1938 v reakci na hrozbu ze strany tehdejšího hitlerovského Německa. Vytvořena byla jakožto součást stálého československého opevnění.

Stachelberg vznikl konkrétně ve východním výběžku Krkonoš v blízkosti Rýchorského pralesa. Tvrz se tyčí nad obcí Babí mezi městy Trutnov a Žacléř. Z Hradce Kálové to budete mít na místo určení přibližně 65 km.

Ve své době měla být největší dělostřeleckou tvrzí československého pevnostního systému. V současnosti se především jedná o vyhledávaný cíl turistů. Momentálně se v pevnosti nachází především expozice českých vojenských dějin 30. let 20. století a návštěvníkům bylo rovněž zpřístupněno 3,5 km podzemních chodeb.

Františkánský klášter (Hostinné)

Dalším zástupcem krkonošských památek je klášter v Hostinném. Město v okrese Trutnov je vzdáleno cca 53 km od Hradce Králové.

Za zřízení této stavby vděčí město muži jménem Guillaume de Lamboy, uváděnému někdy též počeštěle jako Vilém Lamboy. Tento šlechtic byl zapřísáhlým katolíkem a nelze se tak divit, že usiloval o to, dostat do města některý z církevních řádů.

Unikátní je klášter, pocházející z roku 1684, zejména tím, že se jedná o jedinou dnes zachovalou stavbu architekta Wolfganga Dienzenhofera na českém území. Stavbu zahájil stavitel Martin Reiner, Dienzenhofer ji po něm následně převzal.

V současné době prostor využívá městské muzeum coby výstavní. V areálu působí rovněž Galerie antického umění.

Hornický skanzen (Žacléř)

Město Žacléř se rozkládá v podhůří Krkonoš v okrese Trutnov. Od Hradce Králové je vzdáleno přibližně 88 km.

Proslulo v první řadě svým průmyslem. Neodmyslitelně je tato lokalita spjata především se sklářským průmyslem a také s těžbou černého uhlí. To zde bylo poprvé objeveno již v 16. století. První dvě šachty zde vznikly v 18. století.

Těžba byla oficiálně ukončena v roce 1992. Připomínky někdejší činnosti však zůstaly v podobě skanzenu. Hornický skanzen nabízí jedinečný pohled na hornickou profesi. Vybudováno zde bylo muzeum hornictví, které doplňuje skanzen budov a historická a geologická expozice.