Hospital Kuks a Braunův Betlém

Patří k jedněm z nejvyhledávanějších a nejvíce navštěvovaným památkám ve východních Čechách, a přesto mnoho turistů netuší, na jak jedinečné místo právě dorazilo. Hospital Kuks a nedaleký Braunův Betlém se pyšní dlouhou a hodně zajímavou historií. Kombinace nádherného prostředí, jedinečné minulosti a skvělé dopravní dostupnosti z Hradce Králové láká na Kuks každoročně desítky tisíc turistů.

Sídlo významného badatele

Pokud si na Kuksu objednáte komentovanou prohlídku, pak velmi rychle zjistíte, že zdejší areál vlastně vděčí za svůj současný vzhled a popularitu významnému českému obdivovateli umělecký děl. Na přelomu 17. a 18. století byl František Antonín Špork jednou z nejvýznamnějších postav českého baroka, takže si díky svému výsostnému postavení vybral Kuks jako své letní sídlo. Zásluhou něho se na Kuksu shromáždila významná díla barokního umění, a to nejenom toho evropského, ale také světového. Mimo letní hraběcí rezidence došlo k vybudování kláštera s hospitálem a hřbitovem špitálních chovanců.

Na Kuksu jsou jedinečné protiklady smrti a života, zábavy a rozjímání v důmyslné scenérii. Stejně výstřední a protikladný byl i samotný František Antonín Špork. Jako syn prostého vestfálského vojáka trpěl celý život komplexy ze svého nízkého původu a střízlivé pohledy české šlechty tyto pochybnosti pouze přiživovaly. Jeho otec byl sice císařský generál s nemalým majetkem, ovšem František Antonín Špork chtěl dosáhnout vlastních úspěchů. O to usilovnější pak byla jeho veškerá snaha o zadostiučinění.

Výstavba hospitálu

Milníkem v životě Františka Antonína Šporka byla nepochybně výstavba domova pro přestárlé veterány z okolí, který se rozhodl postavit na svém panství. V roce 1696 se na levém labském břehu Kuksu nacházely lázně s rezidencí, načež se na protějším břehu započalo se stavbou budoucího ústavu. Významný český obdivovatel barokního umění nechtěl ponechat nic náhodě, a proto na stavbu hospitálu přizval nejlepší mistry své doby. Od roku 1707 tak na pravém břehu Kuksu rostl podle projektu italského architekta Giovanni Battisty Alliprandiho kostel Nejsvětější Trojice.

Stavba byla dokončena už o 10 let později, přičemž vysvěcení kostela proběhlo 20. srpna 1717. Současně s pracemi na kostele probíhala také stavba dalších budov. Konkrétně se jednalo o špitál a křídlo určené pro choré chovance hospitálu. Mimo to se dokončovala i krypta v kostele Nejsvětější Trojice, která měla sloužit jako hraběcí hrobka rodiny Šporků. Pro zvelebení celého areálu hospitálu Kuks rozhodl František Antonín o vytvoření špitální zahrady, která v současné době patří k významným turistickým atrakcím.

František Antonín Špork se svého díla nedožil

Smutnou ironií osudu je, že se pracovitý a vysoce motivovaný František Antonín Špork nedožil otevření kukského areálu. Milovník barokního umění totiž umírá 30. března 1738, přičemž samostatná činnost hospitálu začíná až o 5 let později. Správy panství se totiž ujala hraběcí dcera Anna Kateřina, která na Kuks pozvala řád milosrdných bratří. První převor Narcis Schön společně se svými bratry zřídili obdivuhodnou lékárnu, do níž se můžete podívat i v rámci dnešních prohlídek.

Lékárna U Granátového jablka jednoznačně patří k největším lákadlům Kuksu. Jejím symbolem je totiž znovuzrození a obrození. V regálech druhé nejstarší zachovalé barokní lékárny ve střední Evropě lze dodnes vidět původní nádobky na různé léčivé přípravky. Pro zajímavost se jedná například o stojatku od dračí krve, račích ok nebo prášku z lebky oběšence.

Přísný a tvrdý život špitálníků

Kukští lékárníci se začali nazývat špitálníky, přičemž nalezli lože v prostorných pokojích o 10 postelích v západním křídle hospitálu. Příslušníci řádu nesměli vykonávat těžké práce a nesměli se spílat. Samozřejmostí pak bylo každodenní navštěvování mší svatých. Život na Kuksu nerušeně plynul až do roku 1938, kdy do osudu zdejšího panství zasáhla Mnichovská dohoda. Na jejím základě museli milosrdní bratři hospitál opustit a místní budovy se proměnily na sklad nepotřebného materiálu.

Dílo Matyáše Bernarda Brauna

Jeden z nejvýznamnějších barokních umělců se během 18. století pohyboval ve východních Čechách, kde za sebou zanechal nádherné sochy všech velikostí. Monumentem je v tomto ohledu asi Braunův Betlém nacházející se přibližně 20 minut chůze od hospitálu Kuks. Jedná se o skupinu soch, které byly zanechány ve volné přírodě, kde setrvaly dodnes. Podle původních pramenů se vznik Braunova Betléma datuje až do počátku 18. století, konkrétně do roku 1717. V tomto roce zakoupil František Antonín Špork les sousedící s jeho panstvím, přičemž v něm byly založeny 2 poustevny.

Po jejich dokončení byl na místo přizván Matyáš Bernard Braun, aby zde začal pracovat na svých dílech. Společně s ostatními sochařskými mistry zde pracoval až do roku 1732, neboť se snažil splnit zadání majitele hraběcího panství. František Antonín Špork chtěl vybudovat poutní a meditační prostor pro lázeňské hosty z nedalekého Kuksu. Bohužel Braunův Betlém doznal za téměř 300 let své existence řadu poškození, a to jak vlivem přírody, tak barbarských vandalů. Přibližně 20 minutová procházka na toto místo však za dechberoucí podívanou stojí.

Jak se na Kuks dostat z Hradce Králové?

Hospital Kuks se vyznačuje dobrou dopravní dostupností, takže se na něj z Hradce Králové dostanete autem, vlakem a dokonce i na kole. Zvolíte-li přepravu osobním vozidlem, pak vás čeká přibližně 30 minutová jízda po okresních silnicích nebo 20 minut jízdy po dálnici D11.
Pokud si chcete užít bezstarostné cestování krajinou, pak jednoznačně zvolte přepravu vlakem. Z Hradce Králové stačí přejet do Jaroměře, odkud vede na Kuks přímá železniční linka končící ve Staré Pace. Osobní vlaky staví na zastávce Kuks. Ta je od samotné turistické památky vzdálena asi 10 minut chůze.

Na Kuks se samozřejmě můžete vydat i na kole, a to po jedné z nejdelších souvislých cyklostezek o délce 26 kilometrů. Čeká vás projížďka lehkým terénem, takže klidně vyrazte i s kočárkem nebo s dětmi. Trasa vede příjemnou polabskou krajinou.